Anabáze s notebookem už konečně skončila, ale problémy se táhly až do samého konce. Jak už jsem psala, celé léto, pouze s opravdu malými přestávkami, byl noťas neustále v opravě. Základní deska, která se musela objednávat u výrobce, nechtěla za žádnou cenu ukázat, co umí. Vlastně, co by měla umět.
Při třetí návštěvě servisu nám byly nabídnuty dvě varianty řešení. Opětovná oprava, možná zase jenom pokus a minimálně měcíční čekání na nejistý výsledek. Druhá možnost, vrácení peněz za opravu a nahrání všech dat z původního noťasu na externí hard disk.
Dohodli jsme se na vrácení peněz. Změstnanci servisu byli maximálně vstřícní , možnosti navrhli sami a z mé strany očekávané dohadování se nekonalo.
Vybrali jsme přes internet notebook nový, druhý den byl připravený k převzetí. Syn přišel manželovi poradit s instalací a se stažením nových souborů. Vlastně to nainstaloval on. Byli jsme docela natěšení, především manžel, protože já mám svůj stařičký stolní počítač, zato ale funkční. Zatím.
Zdálo se, že už máme fakt vyhráno, když jsme najednou zůstali koukat na naprosto černý monitor. Černý už zůstal.
Ještě ten samý den byl odvezen do Alzy, kde s vrácením vadného zboží není absolutně žádný problém. Ostatně nikdo se ani nezajímal o jakou závadu jde. Nechceš, dobře. Peníze vyplatí v hotovosti okamžitě nebo pošlou na účet, podle toho, jak si přeje zákazník.
Začalo další kolo hledání, porovnávání a nakonec vyhrál červený HP. Mimochodem, ten vrácený byl také červený HP, ale jiný typ.
Snad už je tato kapitola uzavřená, funguje druhý den a funguje dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat