úterý 5. ledna 2021

A jsme zase o rok starší

 Máme za sebou skoro už pátý den nového roku, ale zázraky se žádné nedějí. Samozřejmě vím, že změny k lepšímu hned tak nebudou, ale situace se mi zdá čím dál horší. Ani to počasí nám zvlášť nepřeje. U nás prší už třetí den a nedostatek sluníčka k dobré náladě rozhodně nepřispívá.
Moje mozkové závity se pomalu ale jistě mění pouze na závitky, tak jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Nic moc mě nebaví, občas přijde ponorka, a tak alespoň na chvíli vyrážím na procházky po městě. Chybí mi moje kamarádka, se kterou jsme chodily do divadel, po obchodech, na procházky a do cukrárny na nějakou dobrotu. Z její jedenáctičlenné rodiny jich je momentálně nakaženo osm. Průběh není dramatický, ale stejně to žádná sranda není. 
Svoji mamku jsem naposledy viděla těsně před vánočními svátky, a to po dlouhých 2,5 měsících. Další objednaná návštěva byla zase zrušena, v domově se objevila nákaza u klientů i personálu. Všichni teď musejí zůstávat pouze na svých pokojích a  zatím se neví, kdy se alespoň toto opatření zmírní. 
Před sebou zatím fakt nevidím nic, na co bych se mohla těšit. Jedna věc tu ale přeci jenom je. Na jaro, zahradu a chatu se těším hodně moc. To mi přeci jenom nějakou tu energii do žil lije.
Mějte se pohodově a věřím, že jste na tom s náladou poněkud lépe. 








34 komentářů:

  1. Evičko, no nic radostného nepíšeš, to je tady pravda. A počasí tomu všemu skutečně nepřidá.
    Občas tomu taky trochu podlehnu, naštěstí mám dost práce, tak není čas na smutnění...
    Drž se, myslím na tebe. Bude líp! Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Helenko, díky za podporu. Kdybych byla v práci, určitě by to bylo jiné, ale takhle je dost času přemýšlet o všem možném. Ale určitě bude líp, věřím tomu, fakt by mi stačilo to sluníčko ☺

    OdpovědětVymazat
  3. Bývalá kolegyně se nakazila od kamarádky, které bylo 70 a která zemřela na Štědrý den. Kamarádce kadeřnice zemřela během Vánoc maminka a o tři dny později i tatínek. Všichni na covid. Teta se strýčkem v Polsku bydlí trvale na chatě v lese, ale do velkoměsta jezdí zalévat květiny a kontrolovat byt. Šestnáctipatrový panelák je covidem prolezlý skrznaskrz, ti, co zemřeli, mají zapáskované dveře. Je mi smutno z toho, že tu jsou stále popírači, kteří budou tvrdit, že nic takového, jako covid neexistuje. Přeji ti, aby bylo lépe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, moc děkuji za podporu, jsem ráda, že se na blogu můžu vypovídat a za každou reakci a komentář jsem moc ráda. To, co píšeš, je fakt děsivé. Nechce se mi ani věřit, že by si ještě teď někdo mohl myslet že žádný problém neexistuje, to je snad jenom póza pro okolí.

      Vymazat
  4. Ahoj, děkuji za návštěvu na mém blogu. Nevidím váš e-mail, takže vám sem píšu v naději na slušný překlad.
    Zdá se, že je všude špatná doba. To je opravdu smutné, ale musíme doufat, že se něco změní! I ve střední Itálii už několik dní prší, ale není to sníh a v prosinci jsem na zahradě nikdy neviděl růže! Bude to dobré znamení? Moje stará matka také žije v Římě v domě, kde jsem se narodil, 300 km daleko, a uvidíme se, jestli nezavřou hranice pro Covida. Je to náročné.
    Přeji vám a lidem, které milujete, vše nejlepší, klid a zdraví. ahoj, uvidíme se brzy
    Ciao Susanna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MOc zdravím a pevně věřím, že zase bude lépe, jinak to přece nejde, musí to přijít. U nás v Praze dneska trochu padal sníh, ale ve městě to taková romantika zase není. Zdravím a děkuji za návštěvu ☺☺☺

      Vymazat
  5. Veruže je to tak, zase sme o rok starší. Ako ale prežijeme tento rok, to teda netuším, korona nám tu vo veľkom zúri a svoje obete si nevyberá. Myslím teda, že aj celý tento rok budeme v jej "osídlach". Rovnako ako píšeš, aj mne sa v podstate do ničoho nechce, nepridávam teraz nové články na blog, pretože na ne vôbec nemám náladu. Teraz len čakám na jar, aby som sa mohla vonku na dvore poriadne nadýchnuť a začať relax v mojej mini záhradke. Snáď mi v tom korona nezabráni - čelím jej zatiaľ poctivo... 🌞

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také věřím na jaro, delší dny, sluníčko, zahrada. To je teď světélko v mém tunelu ☺☺☺

      Vymazat
  6. Bude to asi ještě letos složitý rok.
    U nás včera konečně navečer trochu nachumelilo, krajina je bílá. Ale je to mokrý sníh a není ho moc, takže dlouhého trvání mít nebude. Ale kdyby bylo bývalo alespoň takhle na Vánoce, tak to by se mi líbilo.
    Snažím se tuto divnou dobou tak nějak přežívat. Musela jsem oželet náš loutkařský podzim, nebyla jsem na žádné vánoční výstavě, vánočním koncertě ap. Tak to prostě bylo a já to vzala,že to jinak nešlo.
    Pro mne jsou únavné řeči všech chytrých, kteří vidí jen negativa v tom, co vláda udělá. Není přeci ten vir jen u nás, je všude kolem a všude se to nějak podobně řeší.
    Je to nepříjemná doba, ale musíme se snažit to zvládnout. Hlavně, abychom zůstali zdraví!
    Měj dny v relativní pohodě,Evi !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se mi nelíbí to neustálé kritizování, je to situace naprosto nenormální, občas se chyba udělá a určitě by je udělali i ti kritici. U nás dneska trochu padal sníh, takže zase bez sluníčka, ale sníh k zimě přece patří. Zdravím ☺☺☺

      Vymazat
  7. No, počasí je mizerné, to náladě vskutku nepřidá. U nás je navíc už plno dní inverze, že se i bez omezení nedá ani vyjít ven...
    Nicméně věřím, že letos bude líp! Byť né třeba hned z kraje, ale od jara bude už snad veseleji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také věřím jaru, příroda se probouzí, tak snad se probudíme do lepších časů i my ☺☺☺

      Vymazat
  8. V listopadu, než jsem se nakazila, jsem pracovala na covid IPCHO (JIPka). Umíral tam starší muž. Rodině byla povolena návštěva, aby se mohli důstojně rozloučit. Přišel syn. Byl hodně přepadlý. Díky covidu přišel o jediného sourozence, o mámu a teď přijde i o tátu. Oblékl se do ochranných prostředků a smutně šel za umírajícím tátou...
    Evi, musí být lépe. Tohle není život, ale přežívání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel, je to přežívání, ale nic jiného nám teď nezbývá. Takových smutných případů je teď určitě dost a dost, snažím se o tom moc nepřemýšlet, ale někdy mě to prostě dožene. Já věřím na jaro ☺☺☺

      Vymazat
  9. To, že jsme o rok starší, není ten hlavní problém. Také říkám, že letošní rok z hledska nákazy nebude jednoduchý. Trvá to dlouho, lidé na taková omezení nejsou zvyklí, mnozí to chápou jako zasahování do jejich práv a tady je problém. To, že se necítíme teď v pohodě, že se nám do ničeho nechce - je to nejmenší. Tak nebude uháčkovaná dečka, upletený svetr nebo přečtená kniha. Bez toho se dá žít. Píšeš, že jsi mamku neviděla dlouho, naposledy před Vánocemi. To není tak dlouho, já svou maminku neviděla už skoro 19 let a co naděláš. Ale určitě pomůže mluvit o tom, ať v reálu nebo se vypsat na blogu, někteří s tím už začali. Myslím, že korona nakonec ovlivní i psychický stav nás všech. Hanka ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musíme to prostě zvládnout. Já jsem mamču viděla před Vánocema po skoro třech měsících, ale teď se tam zase nesmí. Víš, ono už je jí 90 a já nevím, jestli se vůbec ještě uvidíme, a to mě trápí.

      Vymazat
  10. Letošní rok začal sice pěkně smutně, ale já pevně věřím, že brzy epidemiologická situace zlepší, a zase si budeme moct dopřát zákusek v kavárně... Počty nakažených přeci nemůžou pořád takto růst...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to teď každý den horší, ale také věřím, že nějaká změna k lepšímu přijde. Snad se brzo dočkáme ☺

      Vymazat
  11. Evi je to smutná doba. Já bych potřebovala jet za sestrou, která se nám ztrácí před očima, ale bojíme se cestovat, navíc její snacha, která o ni pečuje se také nakazila, protože pracuje v nemocnici na JIP jako vrchní sestra a i když chodila k nemocným v ochranném obleku a vše dodržovala, tak stejně to chytla a nakazila i synovce. Sestru naštěstí ne, protože k ní chodila s respirátorem a v rukavicích, a jinak o ostatní se starala druhá snacha a žena vnuka. Není to jednoduchá doba, ale musíme vydržet! Přeji Ti příjemnější dny a snad i to sluníčko se brzy ukáže.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, že těch opravdu smutných případů je hodně, někdy to zvládám docela v pohodě, ale někdy ty chmury prostě přijdou. Ale určitě bude líp, protože musí ☺

      Vymazat
  12. Moc dobře nový rok nezačal,my ještě tento měsíc a budeme mít po imunitě,kterou jsme snad získali po prodělaném covidu.Zatím si povolujeme,přes víkend tu bude syn s vnučkama.
    Se sestrama a kamarádkama si píšeme na mobilu a tím se podporujeme.
    Počasí je u nás stejné a už to trvá od Silvestra.Sice to jednu chvíli vypadalo,že bude sněžit,ale zase prší.
    Musíme věřit,že bude lépe.
    Měj Evi hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JItko, také teď většinou komunikujeme přes mobil nebo internet, ale trvá to už dost dlouho. Navíc já se s mamčou nedomluvím, protože je už téměř hluchá, navíc má stařeckou demenci, tak jsem ráda, když můžu přijít a ona mě ještě pozná. To mě trápí, ale stejně nic nenadělám ☺☺☺

      Vymazat
  13. Plácáme se v tom, viď ?
    Já to mám nahoru, dolů, nahoru, dolů. Seberu se, vyšplhám a zase spadnu.
    Na začátku minulého roku to byla krize, báli jsme se, ale začínala se probouzet příroda, bylo více světla a tolik lidí nebylo nakažených a tolik jich neumíralo.
    Naprosto rozumím, co popisuješ, zachraňuje mne možnost chodit do práce, představa, že se každý den o milimetr prodlouží světelná pohoda a den, nu a snad se zase dočkáme prvních jarních dnů.
    Nevím, zda jsi to byla ty či někdo jiný v komentáři, bylo tam psáno po vánocích ... a nyní se budeme těšit na jaro. A mně se to tak strašně líbilo, potěšilo mne to, byla v tom maličko naděje.
    Tak co popřát, aby ta jízda to tobogánu nevyvolávala závratě, občas vylezlo slunko a trochu normálního života ...

    OdpovědětVymazat
  14. Simčo, já na to jaro dost věřím a upínám se k němu. Probouzí se příroda, tak bychom se snad také mohli probudit a z toho tobogánu vyskočit. Pro nikoho to není lehká doba, ztráty na životech jsou děsivé, ale pořád věřím, že to nakonec dáme. Teda ten definitivní konec zrovna nemyslím. Drž se, opatruj se, zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
  15. Evi, máš pravdu, letošní rok dobře nezačal. I u nás v rodině se objevil covid a bohužel jsme pozitivní oba s mužem. Já ještě musím na PCR testy, protože nemám žádné příznaky(naštěstí) a muž jen mírné. Tak doufám, že se to už nezhorší.
    U nás dnes celý den sněžilo a stromy jsou obalené sněhem. Za domem až téměř do tmy bobovaly děti. Taky nemám moc náladu, hlavně když je zataženo a v bytě aby člověk svítil celý den. Ale snažím se, přečetla jsem dvě knihy, upletla si další ponožky.
    Tak držme a věřme, že bude zase dobře.

    OdpovědětVymazat
  16. U nás dneska také padá sníh, ale v Praze se drží jen na travnatých místech, v ulicích už je to horší. Uvidíme ráno. Přeji Vám s manželem opravdu jen ten lehký průběh, tak to bylo naštěstí i v rodině mé kamarádky. Držím se, co to jde, ale někdy je to dřina ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
  17. Evi, dnes jsem odklidila stromeček, ale výzdobu si ještě chvíli ponechám. A pak, ... začnu se těšit na jaro, na tulipány do vázy, na delší dny, na barvičky, na vůně, na sluníčko. Tato doba je fakt divná.
    Přeji hezký víkend. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stromeček už také nemáme, z výzdoby mi zbylo už jenom pár svíček, protože si ráda svítím, svítím dost. Jaro vidím jako světélko na konci nepříjemné doby, takže se těším hodně. Dášo, hezký víkend ☺☺☺

      Vymazat
  18. Věřím, že bude brzy líp 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také věřím, nic jiného nám nezbývá, zdravím ☺☺☺

      Vymazat
  19. S náladou jsem na tom podobně. Prostě dělám, jak umím. jsem tak nějak zklamaná ze všeho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také mě nic moc nebaví, ale zjistila jsem, že po procházce je nálada lepší. Ani nemusí být moc dlouhá i hodinka stačí ☺

      Vymazat
  20. Evi, ta ponorka a nálada pod psa je asi všude. Já se trochu jarního dovádění na zahradě bojím, protože podzim jsem nedotáhla do konce díky té mé nešťastné zlomenině. V zemi zůstaly jiřiny, které určitě už vymrzly a shnily, manžel je ani neostříhal. Doufala jsem, když je ostříhá a nechá ležet všechno na zemi jako pokrývku, že to třeba trochu pomůže. Ale to neudělal, prý mi na kytky se....Já vím, i tak toho měl hodně. Na jaře teprve začnu rýt, stříhat staré maliny.....

    OdpovědětVymazat
  21. Maruško, zahrada si poradí a jiřinky si pořídíš nové. Teď je nejdůležitější, abychom byly zdravé, všechno ostatní už bude sranda. Zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat