Čím více roky přibývají, tím více trpí i moje paměť. Domů ještě trefím, to zase ano, ale občas zapomínám. Hlavně jména třeba sousedů, kteří s námi v našem paneláku bydlí už téměř čtyřicet let. Vím, že mají dvě děti, jedno vnouče, jednoho pudla, jsou z druhého patra i jaké mají auto, ale na jejich jméno si ne a ne vzpomenout.
Od té doby, kdy se mobilní telefony staly neodmyslitelnou součástí našich životů, jsem vypustila i telefonní čísla. Proč trápit hlavu, když stačí pouze kliknout na jméno a volaného mám na uchu. Občas mě zaskočí i nečekaný dotaz na moje vlastní telefonní číslo, a proto ho mám pro jistotu uložené v seznamu.
Když jsem byla minulý týden za svým tátou, tak si postěžoval, že ho nějak trápí paměť. Já už jsem úplně blbej, zapomínám a to mi štve. Ale čísla, ty mi ještě jdou, pravil.
V momentě na mě vysypal čísla telefonů jeho (přímá linka a mobil), moje, mého manžela, naší dcery, mého bratra a jeho manželky. Zůstala jsem doslova s hubou dokořán a s jednoznačným přesvědčením, že po něm teda rozhodně nejsem.
Podotýkám, že kromě čísel zvládá nákupy, úklid, naučil se vařit i knedlíky, upeče bábovku i vánočku. Tu jsem třeba já za celý svůj život neupekla ani jednou, chce to totiž kynuté těsto.
Jó, abych nezapomněla. Tátovi bylo v lednu 92 let.
Tati jsi fakt frajer!
Klobouk dolů! Ať se mu stále daří a zdraví slouží.
OdpovědětVymazatMěla jsem takhle šikovného tchána, o vše se staral sám, žádnou pomoc nepotřeboval, paměť bystrou, do posledních chvil pracoval na zahradě. Jen to srdíčko už sláblo a sláblo, ani voperovaná technika mu život na dlouho nezachránila a odešel v 84 letech. Stýská se mi po něm...
Každý z nás to má v osudu zapsáno, kdy přijde jeho čas a co ho čeká. Táta má štěstí, je zatím fakt v pohodě. Zdravím a přeji hezký víkend ☺☺☺
VymazatŠkoda, že moje babička tenkrát, když skončila v nemocnici, neměla paměť na čísla, jako tvůj tatínek. Mohla jsem si ušetřit infarktový stav, kdy jsme se sestrou netušily, jestli jí nenajdeme ležet v bytě a když jsme ji hledaly po všech čertech, protože mobil nechala doma.
OdpovědětVymazatTáta je vážně frajer a přeji mu pevné zdraví!
Jani, já jsem občas také v nervu, když volám a on to nebere. Většinou to má prozaický důvod, zapomněl si ho doma a je na nákupu, seděl na WC, luxoval a tak neslyšel. On je v pohodě, máma je celkově zdravá, ale ta hlava, je v centru pro lidi s alzhaimrem. Někdy je to složité. Hezký víkend ☺☺☺
VymazatTvůj tatínek mi připomněla tchána. Dožil se 92 let a paměť mu pořád sloužila. Jen jednou si stěžoval, že zapomíná jména. S tím já mám problém už od mládí. Bohužel ke konci života přišel o sluch a to ho hodně deprimovalo, nemohl poslouchat milovanou dechovku, dívat se na televizi, nemohl si povídat.
OdpovědětVymazatPřeji tatínkovi hodně zdraví a elánu.
Růžo, díky za tátu. On má větší problém s okem. Před dvěma lety mu operovali šedý zákal a operace se nějak vymkla. Doktor tvrdí, že oni nic, že už je to jeho věkem. Operace prvního oka byla naprosto v pohodě. Co naděláme, nic. Přeji hezký víkend ☺
VymazatEvi, klobouk dolů před Tvým tatínkem. Je obdivuhodný. 👍👍👍
OdpovědětVymazatJá nastoupila v roce 1972 po maturitě do práce a dodnes si pamatuji PSČ všech středočeských okresních měst, kam jsem posílala pravidelně poštu. Nějak se mi to uložilo do paměti.😃
Měj hezké dny. 🍀
Alenko, já v práci také znala spoustu telefonních čísel z paměti, ale ty mobily všechno změnily. Je to pohodlnost, určitě to není dobře, ale teď už to měnit nebudu. Měj se krásně a přeji hezký víkend ☺☺☺
VymazatEvi to je tedy tatínek frajer. Já zapomínám hlavně nákupy. Jdu do obchodu pro cosi...a nakonec donesu plno jiných věcí je to, pro co jsem šla, tak ne! Jinak čísla si také pamatuji, ale to je tím že jsem s čísly celý život pracovala jako účetní a pak na přepážce v bance. Nepamatovala jsem si jména lidí, ale jak přišli na přepážku, vybavilo se mi hned číslo účtu...Jinak zapomíná se proto, aby se mozek nepřetížil. a tak si říkám, že když zapomenu, tak že se mi vlastně vyčistila hlava od nepotřebných věcí hihihi...Přeji Ti krásné dny ve zdraví.
OdpovědětVymazatJarko, tak to já ji začínám mít čistou jako křišťálovou studánku ☺☺☺
OdpovědětVymazatPřeji krásný víkend ☺
Evičko, co k tomu říct - jak píšeš: je to frajer!
OdpovědětVymazatPřeji tatínkovi i tobě jen hezké dny a hlavně zdraví! Helena
Helenko, díky za tátu. Ráda bych to podědila, ale mám obavu, že mě to nějak míjí ☺☺☺
VymazatTak to před tvým tatínkem smekám.Já také dost zapomínám,někdy mi vypadnou jména,ale čísla si pamatuji,znám i mobily rodiny a sousedů SPZ aut.Pracovala jsem 38 let jako účetní,čísla jsou prostě moje.
OdpovědětVymazatEvi,měj hezký víkend
Jitko, to jsi dobrá. Máš natrénováno a to se v našich letech hodí. Měj se fajn, zdravím ☺
VymazatEvi, buď v klidu, taky zapomínám...Tento týden se mi povedlo dvakrát zablokovat bankovnictví v mobilu, neb jsem zapomněla či lépe řečeno popletla heslo. Můj taťka nenosí na rozdíl ode mě ani brýle na čtení, všechno si pamatuje,o všem má přehled, sleduje politiku, dělá na zahradě, píše kroniku, čte jednu knížku za druhou, luští křížovky,ještě v pohodě řídí auto. Bylo mu 85 let. Když mu řeknu, že jsem unavená, odpoví:"A prosím Tě z čeho ?" Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Jestli ti naši otcové nejsou odkojeni něčím jiným než mateřským mlékem? Zdravím ☺☺☺
VymazatTo je opravdu frajer, smekám
OdpovědětVymazatRenatko, díky za tátu ☺
VymazatV paměti jsou velké rozdíly mezi lidmi. Zapomíná každý, to je asi normální, ale je třeba trénovat paměť už od mládí. Uvedu podobný příklad jako Jitka: moje maminka byla celý život mzdová účetní, tehdy byly mzdové listy a čísla známky zaměstnanců. Pak šla do důchodu a jednou po čase za ní přišla kolegyně domů a řeč přišla i na některé lidi. Paní říká např. František Vomáčka ... a máma - jé, Věrko, to já si už nepamatuji. Ne? Takový vysoký a nosí brýle. Nee, fakt. Ale on měl číslo známky 3815 ... Jéé, tak to už vím. A co ten 4517? ... No já zírala a chechtala se, jak se dvě mzdovačky bavily o lidech podle čísla známky. ... A tatínka zdravím a přeji, aby mu to ještě dlouho vydrželo. ☺
OdpovědětVymazatHanko, to jsi mne fakt pobavila ☺ Za tátu děkuji ☺☺☺
VymazatEvi,máš tatínka opravdu frajera,smekam.Tak jak píše Hanka,mohu potvrdit jednou příhodou,šli jsme na procházku kolem rodinných domů,na zahradě pracovala starší paní. Zavolala na mého muže 7215 copak jste tu ztratil,na procházce? Manžel koukal jako puk,to se divíte co,halekala paní. Až pak vysvětlila kdo je,manžel ji nepoznal.�� Fukčarinka
OdpovědětVymazatJe to neuvěřitelné, že si někdo pamatuje člověka ne podle jména, ale podle čísla. Je to asi diagnóza mzdovaček, nedivím se, že manžel koukal jako puk. Já jsem si jména docela pamatovala, čísla nikdy nebyla můj šálek, už na základce ne ☺☺☺
VymazatAsi toto dostane člověk do vínku už při narození.
OdpovědětVymazatPoslední dobou si taky nemohu vzpomenout na nějaké jméno. Mám to na jazyku....prostě si v tu chvíli nevzpomenu a pak se mi v hlavě rozsvítí, když už to nepotřebuji. :-)
Hezký den!
Hanka
Můj manžel mi na to vždycky jenom řekne: A bude hůř ☺☺☺ Zdravím ☺
VymazatTak to já taky smekám. Fakt dobrý. I s tím kynutým těstem, co mi také nejde :-) Tak hodně zdraví!
OdpovědětVymazatJak čtu v receptu dej tam kvásek, otáčím stránku. Zdravím a za tátu díky ☺☺☺
VymazatEvi,to je tatínek fakt dobrej a přeji mu, ať to tak funguje hodně dlouho. My jsme se rozloučili začátkem února s manželovou maminkou, v srpnu by ji bylo letos také 92 let. Byla na tom jak tvůj táta, do poslední chvíle bystrá,pamatovala si úplně všechno,vařila si .... někdy jsme zírali. Už jen vzpomínáme.
OdpovědětVymazatMám ještě maminku, té bude 91, ale ta na tom není jako táta. Je v domově pro seniory, má alzheimra, ale jinak je zdravá jako řípa. Potřebuje celodenní péči, to už je smutnější případ. Měj se krásně, zdravím ☺
VymazatEvi, před tatínkem se teda skláním. V tomto věku a být takto vytálni a ještě si ta čísla pamatovat, tak to je úplně super. Jinak vědět, kdo má jaké auto, kolik má dětí a vnoučat je také důležité. To pak řekneš jenom... no však víš, ten z to druhýho patera, co má toho stříbrného peugeota.....Jsem na tom s pamětí také tak. Jdu do skříně v obýváku, minu skříň, zarazím se u balkónu a přemýšlím, proč jsem sem šla. 🙂
OdpovědětVymazatTakové situace znám dost důvěrně. Dneska dopoledne jsem šla na balkon pro brambory, tam jsem začala pozorovat děti na písku a vrátila jsem se zpátky bez brambor. Ještě, že nemáme byt 250 m2, to bych se teda nachodila. I když ta chůze také není od věci... Moc zdravím ☺☺☺
OdpovědětVymazatVáš tatínek má můj obdiv. 🙂
OdpovědětVymazatMoje prababička letos oslaví devadesát jedna. Obdivuji, jak je i přes vysoký věk stále vitální.
Nikolo, děkuji. I já přeji tvé babičce hodně moc zdraví a pohody ☺
VymazatEvi, klobouk dolů před tatínkem. V poslední době se hodně učím s vnučkami a jsem zděšená nad způsobem výuky ( nemyslím distanční a v době pandemie ), ale nad osnovami a vším tím ostatním, kde se vůbec neprocvičuje paměť, písmo atd. Děti mají všechno předtištěné a jenom doplňují písmenka nebo číslice. Je toho moc, co mne trápí. Já doposud hodně vycházím s vědomostmi ze základky a vzpomínám na učitele, kteří nám prozrazovali různé "pomůcky" ( Kuba, hajdy pod koryto - Kuba Haiti, Portoriko atd ). Prostě se paměť stále trénovala. Teď si všechno najdou, bohužel, jenom to, co je zajímá, většinou ptákoviny. Můj tchán zemřel v 91 letech. Do poslední chvíle měl dobrou paměť a krásné písmo, přesto že celý život dělal rukama. Naše generace na tom ještě není tak špatně, ale těch informací je moc. Ti starší už ledacos vytěsní, musíme se to naučit také. Neboj, já jsem na tom stejně Někdy hledím na souseda a vzpomínám na jeho jméno....
OdpovědětVymazatVnoučata nemám, tak nevím, jak to ve školách chodí. Je fakt, že na všechno je internet a informaci mají děti během chvilky. Určitě to dobře není, mohu posoudit, podle v článku zmiňovaných telefonních číslech. Dříve jsem jich znala mraky, teď sotva svoje. Já teď paměť trénuji vším možným, začala jsem na internetu hrát i pexeso. Helo, moc zdravím ☺☺☺
VymazatInternetové PEXESO je droga, pozor na to! Také to ke mně odněkud přišlo a úplně mne to vzalo. Všeho s mírou..... Také zdravím.
VymazatJá si myslím, že celý internet je návykový. Ale jako důchodce říkám, díky za něj, přesto ho beru s mírou ☺☺☺
OdpovědětVymazat