Odpoledne jsem si vyšla jen na malou procházku, zima už sice trochu povolila, ale vítr foukal pěkně studený. Šla jsem kolem Žižkovské věže, chtěla jsem vědět jestli se pod ní zase bruslí a kolik tam v sobotu odpoledne najdu zájemců. Takže ano, bruslí se, ale zájemců nic moc, možná i proto, že bylo teprve krátce po obědě. V létě se pod věží hraje divadlo, v zimě nahradí kulturu trocha sportu.
No, a právě to bruslení mě vrátilo do mého dětství. Bruslení jsem milovala a vždycky jsem se pokoušela o nějaké malé "skoky" a většinou nepovedené piruety, a to jak v Praze na kluzišti nebo na chatě na zamrzlém rybníku. Bruslit jsem se učila s tátou, který mě vodil na kluziště každou neděli dopoledne a začínala jsem na tzv. šlajfkách, bruslích na kličku.
.jpg)
Když už byly moje výkony trochu lepší, dostala jsem brusle krasobruslařské, to jsem byla hodně nadšená a moje krasobruslení mohlo začít. Kluci po začátcích na šlajfkách pokračovali kanadami a my holky těmi býlími, krasobruslařskými.
.jpg)
Podařilo se mi na internetu najít pár fotek z tehdejší doby. Protože žádné umělé kluziště ani haly neexistovaly, bruslilo se většinou na malých kluzištích nebo na zamrzlých rybnících. Byly to většinou dvorky mezi domy nebo nějaké hřiště, které večer polévaly ochotní tatínkové, v případě hřišť to byl správce. Na hřištích se platilo vstupné, ale zase jste si mohli koupit třeba horký čaj nebo chleba s hořčicí, Jó, cena byla 0,90 hal.
Evi, tak to je naprosto parádní návrat. Mě bruslit naučila spolužačka, její děda byl správcem zimního stadionu. Milovala jsem to!
OdpovědětVymazatDěkuji za tvé vzpomínky a přeji hezkou neděli, Helena
Helo, jsem ráda, že moje vzpomínání probudilo i tvoje vzpomínky, pá 😊
VymazatEvi,hezké vzpomínání.Dříve byly zimy mrazivé a se sněhem.Kluziště jsme měli kousek od domu a za ním kopec.Bruslila jsem od mala a zrovna tak i lyžovala.
OdpovědětVymazatNaposledy jsem stála na bruslích asi v 68 letech,bohužel jsem upadla a nemohla se zvednout a tím jsem s bruslením skončila.Před Vánocemi jsem dala svoje brusle i manželovy synovi a snaše.Máme ve městě zimní stadion.Hezkou neděli
JItko, my jsme na hory nejezdili a na chatu v zimě také moc ne, takže bruslení byl můj oblíbený sport. Ale to už je hodně dávno 😊
VymazatTaky jsem začínala na šlajfkách :-). Než jsem dostala bílé boty, měla jsem hnědé a na nich hmm nevím jak se to správně píše, ale foneticky to jsou šeksny :-))))). Chodila jsem na kluziště a tam jsme si to užívali. V dětství našich kluků bylo na sídlišti kluziště na hřišti - každý večer se to polévalo. Bylo to pro děti fajn.
OdpovědětVymazatJednou jsem si od vnučky půjčila brusle (byla jsem se všemi třemi na kluzišti) a jejich pobavený úšklebek jsem jim zmrazila, když viděli, že jsem se normálně rozjela, kroužila a i jízdu dozadu jsem zvládla. No, obstála jsem. Ale jak mne za tu chvilku bolely nohy, to jsem jim neprozradila a už nikdy jsem se nesnažila je oslnit :-).
Pěknou neděli !
Hanka
Hanko, těm hnědým se říkalo džeksny, po americkém krasobruslaři Donaldu Jacksonovi, na ty si také pamatuji. Ale holčičím snem byly samozřejmě ty bílé 😊 Já už na bruslích nebyla hodně dlouho, vlastně z bezpečnostních důvodů, ale myslím si, že bych to ještě zvládla. Jízda na kole se také nezapomíná 😃😊😃
VymazatAhoj Evi, i já jsem jako dítě chodila moc ráda bruslit, brusle jsem měla bílé, ne šlajfky. U nás v Hradci na zimním stadionu prodávali osmažené topinky, hodně očesnekované za 50 haléřů a to byl takový bonus po bruslení, když jsem tedy zrovna měla peníze, což pokaždé nebylo :o). Děkuju za návrat do starých časů a přeju pěknou neděli, já jdu odhrnovat sníh... Lenka
OdpovědětVymazatLeni, ráda jsem tě vrátila do starých časů, občas si také ráda zavzpomínám. U nás sníh není, ale nemůžu říct, že by mně to vadilo, pá 😃😁😃
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatOprášila jsi i mé vzpomínky. Já jsem vlastně, až do mých 15 let vyrůstala prakticky na ledové ploše. S úsměvem říkám, že jsem se narodila na jedné straně kolejí Štvanice a prožila dětství na straně druhé, na zimním stadionu ( který už neexistuje ).
Tak to chodilo v rodině, kde jeden člen je vrcholový sportovec :-). Přírodní, i ta polévaná kluziště a umělá v létě, jsem pilně provozovala, coby přidružený krasobruslařský potomek rodiny, kde se žilo tímto sportem. Snad jsem bruslila dřív, než chodila :-)))To jen díky snění táty o kariéře v tomto sportu, pro mojí o hodně starší sestru. Tak jsem se v tom částečně “ klouzala” i já :-)))
Renato, tak to by se mi asi líbilo, protože krasobruslení se mi fakt hodně líbilo. Samozřejmě jen tak zvolna, rozhodně bych nebyla nadšená z ranních tréninků, které ti opravdoví krasobruslaři museli absolvovat a z povinnosti, to už ta radost ani není radost. Měj se hezky, zdravím 😃😊
VymazatMoc pěkná vzpomínka a vlastně příspěvky tohoto typu patří k mým nejoblíbenějším. 😍 Fotky jsou bezva, mnozí už nějaké šlajfky neznají. ☺
OdpovědětVymazatHanko, to asi ne, dneska i ty brusle vypadají tak nějak jinak. Já jsem v těch hnědých botách došla na kluziště a tam mi táta kličkou přidělal ty šlajfky, tak to tenkrát bylo a já si ráda zavzpomínám. Měj se hezky, pá 😁
OdpovědětVymazatTetkapernikarka
OdpovědětVymazatKdyby se mě někdo zeptal, co jsou šlajfky, věděla bych . Mohly by to být taky kravaty😄. Brusle šlajfky znám jen z vyprávění, svoje brusle jsem nikdy neměla a na půjčených jsem stála jen jednou. Ale i tak jsem si článek ráda přečetla až do konce.
Evi, měj se pěkně 😊 Alena
Alenko i kravatám se říkalo šlajfka, to je fakt. Já jsem bruslení milovala a těch bílých bruslí jsem měla několik. Nic mi neříkalo lyžování, snad jen školní lyžařský lyžařský zájezd a samozřejmě poslední družstvo, pá 😂
OdpovědětVymazatEvi moc hezké fotečky také jsem ráda chodila na zimák bruslit bydlela jsem v Karviné a tam jsme jako holky randili .Retro fotečky moc hezké děkuji také za návštěvu mého blogu opatruj se a do nového roku všechno nejlepší hlavně to zdraví..
OdpovědětVymazatKrásné vzpomínání :) mamka takové bílé také má
OdpovědětVymazatEvi, skvělé fotky. Dostala jsi mne také o pár let zpět. Zažila jsem i busle na kličku i ty krasobruslařské.
OdpovědětVymazatMajko, jsme ještě mladé holky, ale nějak moc už toho pamatujeme. Měj se hezky, pá 😀😁
OdpovědětVymazatJá byla na bruslích naposledy před 5 lety, což už je tedy doba! :-) Teď ani nevím, kde ty brusle mám, musím je najít. Na rybník se bojím chodit, ačkoliv se tam jako malá byla furt. :-)
OdpovědětVymazatJani, já asi před padesáti 😊 Ještě by mně to lákalo, ale říkám si, že zdravé nohy jsou v mém věku přednější než bruslařský zážitek 😃 Měj se krásně, pá 😉
OdpovědětVymazatJá jako dítě bruslila na Labi, tenkrát zamrzalo.
OdpovědětVymazatNa zamrzlé řeky pamatujeme už jen jako pamětníci. Na chatě jsme jako děti chodily na rybník a bylo to moc fajn. Zdravím, pá 😊🙋♀️
OdpovědětVymazat