Byla kdysi i taková doba, ve které ještě neexistovaly mobilní telefony, počítače a dokonce ani televize nebyla běžným vybavením domácností.
Tak takhle by mohla začínat pohádka pro dnešní děti, ale nejsem si tak úplně jistá, že by jí chtěl někdo poslouchat. Pohádka to nebyla, byl to fakt a v dnešní době fotografování, kdy fotíme kdeco, je to pro mladší generace téměř neuvěřitelné.
Ale k věci. Fotoaparátů mezi lidmi tenkrát opravdu moc nebylo a kdo ho vlastnil, většinou fotil narození miminka, oslavu jeho narozenin, nástup do školy, případně nějakou tu fotku z prázdnin nebo dovolené. Rozhodně to ale nebyly fotky od moře, ale od babičky z vesnice nebo z pionýrského tábora.
Tím se nabízel prostor pro fotografování odborníkem. Pražský podnik Fotografia posílal do ulic Prahy, většinou do jejího centra, své zaměstnance, aby nabízeli focení návštěvníkům Prahy, jako památku na mimořádný zážitek. Velmi oblíbené bylo i focení dětí v pražské ZOO. Někde takovou fotku také mám, ale nějak jí nemůžu najít.
Nabízím vám fotku mých rodičů z Václavského náměstí,
mého manžela s rodiči
a ještě manžel s maminkou a mladším bráškou
Zvláštní pozornost věnujte, prosím, slušivému dětskému oblečení, značky samoróbo 😀
Evi,černobílé fotografie z mládí mých rodičů i nás dcer mám moc ráda a mám jich plné krabice.Můj tatínek byl od mládí nadšený fotograf,každý nový foťák musel mít,měl i kameru a já mám všechny jeho foťáky vystavené na poličkách.Sestry nefotí,jediná já to zdědila po něm.Chodil také hodně fotit na různé rodinné události,tak jak si ho lidé objednávali.Teď má každý doma foťák a nebo se fotí hlavně mobilem.Myslím,že fotografové se tím teď asi už moc neuživí.Chystám se projít všechny staré fotky,sestra dělá rodokmen a možná dám i nějaké na blog.
OdpovědětVymazatMěj se hezky
Černobílých fotek našich dětí máme už také docela dost, ale dřív to tak běžné nebylo. Fotografové už zřejmě ani neexistují, tam co měli svoje provozovny je dneska něco jiného. Fotky na doklady se dají pořídit ve fotobuňkách nebo je dělají přímo na místě. Měj se hezky, zdravím 😀
VymazatMoc hezké vzpomínání. také často procházím staré rodinné fotografie. Přeji Ti příjemné dny.
OdpovědětVymazatJáro, moc mě mrzí, že naši neschovali fotky po tátových rodičích. Ty jsem si vždycky u babičky ráda prohlížela, ale naši je pravděpodobně vyhodili. Škoda, u těch bych si zavzpomínala hodně ráda. Zdravím 😉
VymazatEvko, krásná vzpomínka. Mám moc ráda tyhle staré fotografie. Náš taťka měl také foťák, a tak máme černobílé fotografie z dětství... ale jak píšeš, nad každou fotkou se přemýšlelo, aby se neplácal drahý film .-) A dnes také fungují fotografové na různých zábavních místech - naposled nás vyfotili v aquaparku v Praze - ale když jsme viděli tu cenu, tak jsem si to rozmysleli...
OdpovědětVymazatLenko, v dnešní době není levného snad už vůbec nic. Takový fotograf moc příležitostí k focení asi nemá, tak si tu cenu dokážu představit. Vlastně nedokážu 😊 Měj se moc hezky, zdravím 😀
VymazatEvi, to je krásná vzpomínka... ani jsem netušila, že to takto v Praze chodilo... Já mám ze svého dětství také spoustu černobílých fotografií... naši si doma vždy udělali z dek a židlí komoru a po nocích vyvolávali nafocené fotografie z filmů. ☺ Zítra si své fotky také projdu, děkuji za inspiraci, hezké dny přeji, Peťka ☺
OdpovědětVymazatPéťo, já si na to fakt vzpomínám, protože se mně dotklo, že pan fotograf nepoznal, že nejsem venkovská, ale z Prahy. Bylo mi asi šest let 😀 Díky za návštěvu mého blogu, měj se hezky, pá 😀😊
VymazatEvi, asi inspiruješ plno blogerek, které by stejné téma nenapadlo, my, dříve narození to známe, je to moc krásná vzpomínka - a ty fotky, to je nádherné oživení mladých let. Pletlo se, háčkovalo, šilo a taky to šlo. Díky za tvé fotky, je to moc milé! Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřinko, díky za pochvalu. Tenkrát ty ruční práce byly nutností a já díky mé mamce, vyučené dámské krejčové, měla spoustu krásných šatů a sukní. Tenkrát můj táta nedovolil, abych chodila v kalhotách, jen v létě v kraťasech. Také zvláštní. Moje babička mi k Vánocům koupila v Tuzexu Rifle (bylo mi 16) a nesměla mi je dát. Možná i proto od určitého věku chodím v kalhotách nejraději. Měj se hezky, zdravím 😉😀
VymazatEvi, to je prostě kouzelný příspěvek! To je fakt skvělý nápad ukázat takové rodinné poklady. Teď máme fotek plné telefony...
OdpovědětVymazatA ty oblečky - super! Elegance tvých rodičů jako z filmu pro pamětníky...
Přeji hezkou neděli, Helena
Helo, táta byl jedináček a přestože jeho rodiče bohatí rozhodně nebyli, nechávala mu maminka šít obleky u krejčího už jako malému klukovi. Samozřejmě občas, ale přece. Moje mamka byla vyučená dámská krejčová a šaty si šila sama. Byla moc šikovná a pečlivá, takže i já jsem chodila v krásných šatech od dětství. Měj se moc hezky, pá 😉😊
VymazatTaky mám plno podobných černobílých fotek. A ráda si je občas prohlížím.
OdpovědětVymazatHezkou neděli!
Hanka
Hanko, spoustu jsem jich teď donesla domů po vyklízení bytu. Mám i svoje album od narození až do 1. třídy. Fotek tam moc není, ale je to krásná vzpomínka. Měj se hezky 😀
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatNěkolik takových momentek rodičů, hlavně z jejich lázeňských pobytů, také mám.
Renato, tohle je jejich fotka z doby, kdy spolu chodili. Mámě je 17 a tátovi 18 let. Pozdější společné fotky snad ani neměli, jen opravdu pár z jejich dovolených, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Většinu volna a dovolených trávili na chatě. Měj se, pá 😊
VymazatRáda si prohlížím staré černobílé fotky, nejkrásnější jsou ty mojí babičky a maminky. Díky za připomínku, už jsem se v nich dlouho nehrabala a měla bych to napravit :).
OdpovědětVymazatJani, já mám ještě raději fotky hnědé. Bohužel, těch už mám jen hodně málo. Fotky po mé babičce a dědovi pravděpodobně zlikvidovali naši. Je to škoda, protože ty jsem si pravidelně prohlížela při každé návštěvě u babičky. A bylo to hodně často, protože bydlela s dědou ve stejné pražské čtvrti jako my. Zdravím 😊
OdpovědětVymazatEvi, krásné a nostalgické fotky. Také bych nějaké podobné doma našla.
OdpovědětVymazatKdykoli jsme s mužem v ZOO a stoupáme od hlavního vchodu nahoru, říkáme si: "Tak tady stával fotograf."
Měj hezké dny.
Alenko, jejich doba už skončila. Moje kamarádka pracovala jako fotografka v pražské Fotografii, pak fotila u soukromé firmy a nakonec předčasně odešla do důchodu. Dneska už je o fotografa minimální zájem. Pá 😉
VymazatJá moc ráda prohlížím hodně staré fotky svatební i cizí a nebo právě ty malé děti ve starých kočárcích. Nejmladšího bráchu vozili v takovém osmipéráku košatině. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřinko, dětské "dopravní" prostředky mám také moc ráda. Staré kočárky, to je přímo pastva pro oči 🤩
VymazatEvi, já mám tak ráda staré fotografie ! Moc ráda si je prohlížím, naše i cizí. A k oblečkům - skoro stejně jako na poslední fotografii je vyfocený můj brácha, jak mě drží v náručí, když mě přivezli z porodnice. Taky má na hlavě baret a kabátek s páskem úplně stejný jako Tvůj muž. Moc pozdravuju, Lenka.
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, nad dětským oblečením, které bylo tenkrát dostupné se bavím. Nedivím se, že tenkrát byly maminky zručné, nic jiného jim nezbývalo, když chtěly své děti trochu pěkně obléknout. Na baret si pamatuji moc dobře. Na neděli jsem měla bílý, sváteční 😂😀
VymazatTaky se ráda sem tam probírám starými fotkami.
OdpovědětVymazatRenato, někdy je to skvělý relax a útěk od smutné reality. Měj se, pá 😉😀
VymazatTakové focení si pamatuju i na jiných místech. třeba na Ještědu. Tedy já to nepamatuju, jen stojím s rodiči modelem . :) Parádní fotky.
OdpovědětVymazatUrčitě se fotografové objevovali na místech, kde prošlo hodně lidí. Dneska už si vystačí každý sám a stačí mu k tomu telefon. Kdyby nám to tenkrát někdo řekl, tak si budeme ťukat na čelo 😀😄
VymazatTaky mám fotku z Václaváku s tátou. Dobrý retro :-D
OdpovědětVymazat